Z historie:
Za počátek veřejného knihovnictví v Novém Jičíně je možné pokládat rok 1890. V tomto roce založila Moravsko-slezská beseda se sídlem v Praze knihovnu nazvanou pak jako Škodova knihovna. Hlavní skupinu čtenářů tvořili od počátků v r. 1890 až do konce okupace v r. 1945 dělníci, učni, řemeslníci a služebnictvo. Ti se také podíleli na řízení knihovny spolu se střední vyšší vrstvou a inteligencí.
Mluvíme-li však o minulosti české veřejné knihovny, musíme rozlišovat období Škodovy knihovny (1890—1918) a období Městské veřejné knihovny. Škodovu knihovnu nejprve spravovala Česká beseda, poté Národní jednota, která ji v některých svých záznamech označovala také za knihovnu ústřední. Škodova knihovna plnila funkci veřejné knihovny, byla totiž přístupná i pro nečleny spolku. V době vzniku měla pouze 200 svazků knih, z nichž se však některé dochovaly v novojičínské knihovně do dnešních dní. Roku 1895 vzrostla knihovna nákupy a dary a měla 660 svazků. Počátkem roku 1903 měla knihovna 887 svazků, byly zřízeny tři seznamy, a to podle jména autorů, oborů a dle názvu knihy. Čtenářům nebyl povolen volný výběr knih, směli si vybírat četbu pouze podle katalogů. Zajímavá je také zpráva o složení tehdejších čtenářů podle povolání: 1. řemeslníci, 2. dělníci, 3. služky a učni, nejmenší zastoupení bylo z řad pánů a dam vyššího vzdělání, ač pro ně byl výběr knih hojný. Knihy byly půjčovány vždy v neděli, návštěvnost v létě byla asi 20 čtenářů, v zimě pak 50 čtenářů. Knižní fond nadále rostl, a to zejména z darů čtenářů. V dubnu roku 1904 bylo v evidenci knihovny 1 075 svazků, 1 298 čtenářů si vypůjčilo 2 387 knih.
Z období 1910—1918 se dochovalo několik statistik a jiných zajímavých záznamů. V těchto letech byla velice aktivní Národní jednota s ústředím v Novém Jičíně, která se zasloužila o vzrůst knihovnictví i v malých obcích svého okrsku. Vzniká první tzv. putovní knihovna, která koluje mezi obcemi okrsku a jejíž fond byl čtenáři velmi využíván.
Období 1. světové války a vzrůstající národnostní i sociální útisk českého obyvatelstva ve městě negativně působily na činnost kulturních a vzdělávacích institucí, tedy i knihovny.
Po vzniku samostatného československého státu dochází k změnám v oblasti knihovnictví. Základní význam pro rozvoj veřejných knihoven měl první knihovnický zákon z r. 1919, který ukládal všem politickým obcím povinnost zřizovat veřejné knihovny s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou. V Novém Jičíně vzniká městská knihovna, jejímž základem byl knihovní fond bývalé Škodovy knihovny. Je tedy zřejmé, že minulost obou knihoven je propojená a na sebe navazující. I městskou knihovnu řídila Národní jednota, poté tuto funkci přebírá Okresní osvětový sbor. V průběhu 20. let se knihovna, i přes menší výkyvy, rozšiřovala. Knihovna fungovala i v době okupace a díky obětavým lidem se také tehdy podařilo zachránit velké množství knih.
Pro další vývoj veřejných knihoven byl důležitý rok 1959, kdy byl vydán zákon o jednotné soustavě knihoven, který ukázal cestu knihovnictví, a tou byla především spolupráce mezi všemi knihovnami, především však mezi knihovnami veřejně přístupnými. Okresní knihovna v Novém Jičíně pracovala jako středisková od 1. ledna 1968 a měla celkem 28 poboček. Centralizovaný systém v čele s Okresní knihovnou v Novém Jičíně existoval do roku 1992.
Počátkem 90. let dvacátého století měly celospolečenské změny podstatný vliv také na české knihovnictví. I přes výhody, který centralizovaný systém poskytoval, začaly mnohé knihovny z okresního systému vystupovat. Po ukončené delimitaci všech veřejných knihoven byla Okresní knihovna v Novém Jičíně k 31. prosinci 1993 zrušena. Transformace byla realizována formou „změny okresní knihovny na městskou knihovnu“. Došlo ke spojení s jinou kulturní institucí zřizovanou městským úřadem a stala se oddělením Městského kulturního střediska v Novém Jičíně, do kterého je organizačně začleněna dodnes.
Ze současnosti:
Od r. 2002 je Městská knihovna v Novém Jičíně každoročně pověřena Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě výkonem tzv. regionálních funkcí, které představují obdobu knihovnických služeb poskytovaných bývalými střediskovými knihovnami v 70. a 80. letech minulého století. Zaručují občanům dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb v 82 knihovnách regionu Nový Jičín a přispívají k vyrovnání rozdílů v kvalitě těchto služeb obyvatelům měst a malých obcí. V roce 2002 zaznamenala Městská knihovna v Novém Jičíně významný mezník . Tím bylo stěhování do nových prostor historického objektu „Czeicznerova vila“, který byl postaven známým novojičínským stavitelem Josefem Blumem v roce 1910.
Karel Ferdinand Czeiczner, narozený v Novém Jičíně 6. listopadu 1850 v rodině se starou soukenickou tradicí, po studiu na nižší reálce v rodišti a na tkalcovské škole v Brně, převzal na počátku osmdesátých let 19. století od otce menší textilní továrnu na sukno, rozšířil ji a zmodernizoval. Sňatkem s dcerou továrníka Seiberta posílil své společenské postavení ve městě a v roce 1882 se stal členem městského zastupitelstva. Jako zastupitel, radní, člen stavební a finanční komise a krátce i jako starosta pracoval pro dobro města nepřetržitě až do roku 1918. Ferdinand Czeiczner si přál, aby dům sloužil po jeho smrti kulturním účelům.
Z důvodu hospodářské krize však jeho sen zůstal nenaplněn. Potomci prodali dům známé rodině Hückelů. Po druhé světové válce byla stavba konfiskována. V 50. letech minulého století zde byly umístěny jesle. Teprve přestavba vily pro potřeby městské knihovny v letech 2000—2001 vedla k naplnění Czeicznerova přání. Knihovna tím po mnoha letech získala dostatek místa pro práci moderní kulturní instituce a uživatelům knihovny se naskytly možnosti strávit chvíle v příjemném prostředí.
V městské knihovně na ulici Husova jsou umístěna oddělení pro dospělé čtenáře a oddělení pro mládež, obě s mnoha místy ke studiu a přístupem k internetu zdarma. Součástí městské knihovny je i hudební oddělení, které se nachází v budově „Stará pošta“ na Masarykově náměstí v hudební kavárně. Kromě základních veřejných knihovnických a informačních služeb, které knihovna uživatelům poskytuje, nabízí veřejnosti, organizacím a školám mnoho kulturních a vzdělávacích akcí.
V současnosti Městská knihovna v Novém Jičíně eviduje 77 000 svazků, které jsou umístěny převážně v centrální budově a dále potom v pobočkách městské knihovny v integrovaných částech města — v Loučce, Kojetíně, Straníku a Žilině. Všechna oddělení i pobočky jsou plně automatizovány, čtenáři mají k dispozici katalogy knihovního fondu a vybrané knihovnické služby on-line. V knihovně je zaregistrováno cca 3 300 uživatelů, z toho 950 dětí do 15 let, ročně vykazuje knihovna přes 200 000 výpůjček.
Příjemné posezení najdete také na zahradě u knihovny. Dětské hřiště slouží k odpočinku a relaxaci nejen návštěvníků městské knihovny, ale také široké veřejnosti.
